1. FC Podolí

Ani to tak dlouho netrvalo a musím napsat reportáž se smutným koncem. Naše vítězná šňůra se po čtyřech výhrách tuhle sobotu (31. 10. 2009) přetrhla. Důvodem ovšem nebyl ani tak soupeř, jako spíše nemohoucnost našeho týmu vstřelit gól a bez těch se vyhrát nedá.

Zápas druhého se čtvrtým nezačal vůbec špatně. Hrál se svižný fotbal a bylo vidět, že se střetla dvě mužstva s ambicemi na postup. Obrany obou týmů fungovaly na jedničku a až na pár výjimek po odražených míčích si své protivníky uhlídaly. ,, Do šaten“ se tedy odcházelo za bezbrankového stavu. Do poločasu druhého jsme nastoupili s vidinou dát rychlý gól a pohlídat si vítězství. Gól jsme nakonec střelily, bohužel do vlastní brány. Od té doby jsme se spíše trápili, než hráli fotbal. Spousta pokažených přihrávek, žádná kombinace, hrozný terén a otevřená hra dopředu s touhou vyrovnat vyústily ve druhý gól hostů. Do konce chybělo cca 10 minut a teprve teď jsme začali soupeře tlačit. Bohužel jsme si i přes tlak nevyprodukovali žádnou větší gólovou šanci a museli jsme se rozloučit s bodovým ziskem. Soupeř nebyl lepší, bezbranková remíza by byla asi spravedlivější, ale za náš výkon si žádné body nezasloužíme. Doufám, že nás tato prohra donutí se zamyslet nad naší hrou a přístupu k ní. Měli bychom se na tréninku možná taky trochu věnovat technice hry, standartkám atd.. Nestačí si jen jít v pátek odpoledne kopnout a čekat, že se soupeři budou porážet sami. Trénink by měl být konečně tréninkem.

V této reportáži jsem neuvedl žádná konkrétní jména. Zápas jsme si prohráli všichni.

Sestava: Holub – Lukáš, Veselý, Knop, Hradil – Kopřiva K., Cagášek, Filípko, Masař, Kopřiva R., Juříček